Třešť
Město Třešť je od Vnorovic vzdáleno 30 km severně (tj. asi půlhodinka cesty autem).
Nachází se v srdci Českomoravské vrchoviny, v soutěsce ohraničené vrchy Špičákem (734 m), Čeřínkem (761 m) a ve vzdálenějším jižním horizontu i nejvyšším vrcholem Vysočiny Javořicí (837 m).
Historie: 13. století
Farní ves Třešť byla založena ve 13. století při kolonizaci pomezního hvozdu česko-moravského, v průsečíku dvou historických cest – Lovětínské a Humpolecké. První písemná zpráva o Třešti je z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Tehdy náležela Závišovi z Třeště, po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal r. 1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten ji téhož roku prodal Šternberkům, kteří Třešť drželi do roku 1493. V letech 1493-1627 zde vládli Vencelíkové, po nich v letech 1627-1657 Herbersteinové z Korutan, 1657-1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669-1844 Herbersteinové z rakouské linie, 1844-945 byli vlastníky Třeště rakouští Sternbachové.
Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. Roku 1753 žilo v Třešti 187 řemeslnických mistrů a 19 tovaryšů. Z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století vznikají v Třešti továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský.
U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Židovská komunita vznikala v Třešti brzo, neboť ve 2. pol. 13. století je zmiňován rabín Jakub z Třeště. Kolem roku 1845 žilo zde 621 Židů, jejich počet postupně klesal, až roku 1929 žilo v Třešti pouze 38 židovských obyvatel, kteří se stali obětí holocaustu.
Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě. V r. 1998 bylo městu uděleno právo užívat městský prapor.
Pamětní místa
Židovskou komunitu připomíná synagoga v empírovém slohu znovupostavená po požáru 1824 a židovský hřbitov.
Odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v květnové revoluci 1945 zavražděno 33 občanů.
Farní kostel sv. Martina
Je nejstarší architektonickou památkou ve městě. Byl založen ve 13. století, dostavěn ve druhé polovině 15. století a později barokně upraven. V 18. století se na vystavění nové kruchty, jižní sakristie a panské oratoře podílel místní zednický mistr Jakub Lysý. Zajímavým prvkem je gotický náhrobek Jana z Hodic, renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka a pozdně gotická kamenná kazatelna.
Chrám sv. Kateřiny Sienské
Filiální chrám sv. Kateřiny byl založen v 16. století, v době, kdy Třešť patřila Vencelíkům, jako luteránský kostel. V 18. století bylo přestavěno kněžiště, vnitřní zařízení v 19. století vyhořelo a následně bylo obnoveno (1842). Na vnější zdi chrámu je pozdně renesanční náhrobek neznámého rytíře s erbem polovičního lva.
Zámek
Bývalý zámek – nyní hotel – stojí na místě středověké tvrze z roku 1513, která přestavbami zanikla. Původně patřil české šlechtě, od roku 1626 jej vlastnila do roku 1945 šlechta rakouská.
Čtyřkřídlá budova s nárožními věžemi a arkádami byla vybudována v 16. století M. Grimmem, v polovině 17. století bylo druhé patro zámku přebudováno k obytným účelům. Později bylo v zámku umístěno místní muzeum a obrazová galerie. Přilehlý anglický 15-hektarový park nabízí hotelovým hostům příjemné procházky. Dnes je objekt zámku majetkem Akademie věd ČR a slouží jako hotel i k pořádání seminářů a sympózií.
Bývalá židovská synagoga
Empírová synagoga byla vystavěna po velkém požáru z 2. října 1824, který zničil celé židovské ghetto. Díky sbírce a přispěním Žida Jicchaka Wiesenwalda byla znovu postavena a vysvěcena 22. září 1825.
Do ulice se obrací v přízemní sloupovou předsíní. Dnes je chrámem Československé církve husitské. Je zde instalována expozice Franz Kafka a Třešť a zdokumentována historie židovské obce v Třešti.
Židovský hřbitov a památník
Židovské osídlení v Třešti existovalo už ve 13. století. Náboženská obec je doložena od poloviny 17. století, zanikla za druhé světové války.
Židovský hřbitov s kamennými náhrobky z počátku 18. století leží na stráni v tzv. Korečníku na rozloze 3615 metrů čtverečních. Pohřbívat se zde přestalo v období II. světové války, kdy všichni místní Židé byli násilně odvlečeni do koncentračních táborů a do Třeště se již nikdy nevrátili. Dnes je hřbitov majetkem Židovské obce.
Památník židovským obětem
14. května 1942 byli třešťští Židé odvezeni k likvidaci do koncentračních táborů. V roce 1992 byl na vězeňském dvoře odhalen Památník židovským spoluobčanům.
Schumpeterův dům
V centru Třeště (v Roosweletově ul.) je rodný dům a sídlo nadace J. A. Schumpetera, jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století, prvního rakouského ministra financí, profesora v Bonnu a na Harwardu a zejména známého tvůrce japonského hospodářského zázraku.
Dnes je tento palácový dům sídlem Turistického informačního centra, pobočky Muzea Vysočiny a expozice Spolku přátel betlémů (betlémech více zde).
Informace i fotky jsou z webu Třeště (kráceno), kde najdete spoustu dalších zajímavých informací.